Doma se o fotbale bavit nechci. Jsem rád, že rodinu moc nezajímá, říká Iraola
Španělský manažer Bournemouthu se v rozhovoru pro CANAL+ Sport rozpovídal o těžkých začátcích v Premier League, o aktuální formě Cherries, ale také o knihách, nebo o nezájmu své rodiny o fotbal.
Jak byste ohodnotil dosavadní průběh sezony?
Na hodnocení je ještě brzy. Doufám, že budeme pokračovat v dobrých výkonech i nadále, pak vám to někdy v březnu nebo dubnu rád řeknu. Zatím jsme odehráli jen první čtvrtinu sezony. Myslím, že máme za sebou solidní začátek. Ale i když se nám celkem daří, jsme ve středu tabulky, takže nad námi je stále dost týmů. Musíme pokračovat v tom nejlepším, co umíme, abychom se dostali na pozice, na kterých chceme být. Ale samozřejmě je to slibný začátek, to ano.
Jste spokojený se způsobem hry, který předvádíte?
Ano, myslím, že hrajeme dobře. Ale odehráli jsme i nějaké zápasy, zvláště ty doma proti Newcastlu a Chelsea, kde jsme byli podle mě lepší než soupeř, a získali jsme jen jeden bod. A pak taky utkání s Leicesterem venku, ve kterém jsme si vytvořili hodně šancí, ale nedali jsme gól a prohráli důležitý zápas. Na druhou stranu předpokládám, že když se zeptáte každého manažera, řekne vám to samé. Každému chybí nějaké body. Jsme s naším ziskem docela spokojeni. Mohli bychom mít víc, ale už to nemůžeme změnit.
Jaké kroky musí udělat trenér, když převezme nový klub?
Není snadné přijít do nového prostředí, nové ligy a musíte při trénování použít jiný jazyk. Myslím, že musíte zůstat sami sebou, důvěřovat věcem, které vás přivedly do této pozice. Snažit se naučit se vše co nejrychleji, především poznat své hráče, kde a jak je můžete využít. Ale nesnažte se měnit příliš mnoho věcí. A těm, které fungují, se zkuste přizpůsobit. A důvěřujte svému přesvědčení.
A jak dokážete nový tým co nejrychleji vtisknout vlastní styl?
Podle mě musíte mít jasnou představu o tom, jak chcete hrát. Vždy je to otázka nějakého procesu. Obvykle se začíná tím, že hráči poslouchají ty samé věci: desetkrát, dvanáctkrát, patnáctkrát. Do té doby, než přesně pochopí, co po nich chcete. Musí vědět, jakým věcem opravdu přikládáte velký význam. Co konkrétně musí udělat pro to, aby hráli, čeho si na výkonech ceníte a jaké jsou vaše nároky směrem k týmu. Spoustu toho musíte rozebírat a vyhodnocovat, aby všichni v klubu věděli, kam se chceme dostat. A to vždy nějakou dobu trvá. Jsou hráči, kteří pravděpodobně mohou těžit z nového stylu hry, jiní budou mít větší potíže, protože se liší od věcí, které dělali dříve. A kolik to zabere času? Nejlepší je, když tímto procesem procházíte a zároveň získáváte body a vyhráváte. Ne vždy je to ale možné, což se stalo i nám. Naštěstí nás ale hráči poslouchali a věřili věcem, o které jsme se snažili.
Spoléháte se hodně na data nebo jste při jejich používání spíš opatrnější?
Data využívám hodně. Myslím, že jsou velmi užitečná. Nyní máme přístup ke spoustě informací, ale musíte oddělit ty, které mají hodnotu, od ostatních. A to není snadné. Musíte přemýšlet, proč se to stalo, proč máme v určité oblasti tak velmi dobrá čísla, proč naopak nejsme dobří v jiné části hry. Pořád si ale myslím, že klíčové je sledovat zápasy. Sledujte utkání a čísla používejte jako první zdroj. Když si analyzuji týmy, vidím jejich statistiky. To je první věc, kterou dělám. Ale není to to nejdůležitější. Je to jako první nápověda. Když se podívám na čísla, uvidím, jaký je to tým. Jestli budou napadat výš nebo budou získávat míč z hlubšího bloku. Prostě cokoliv. Ale stále je pro mě klíčové sledovat předchozí zápasy soupeře. Snažit se najít zdůvodnění, proč hrají tímto způsobem, proč trenér postavil zrovna tyto hráče. Data nejsou všelék, pořád musíme sledovat spousty utkání, ale obecně jsou pro mě dobrým doplňkem.
Ví se o vás, že rád čtete knížky. Máte na tento koníček vůbec čas?
Kéž bych měl více času. Čtu si při cestách na zápasy nebo když jsme na hotelu, protože to obvykle zbývá den do zápasu, na který už jsem víceméně připravený. V takovém případě zůstane trocha volného času. Ale je pravda, že ho není moc. Pokud máme jeden den v týdnu volno, tak i rodina vyžaduje, abych se jí věnoval. Jinak rád jezdím na kole, někdy si ráno zacvičím. Ale je pravda, že tohle zaměstnání zabírá hodně času.
Máte rád knihy Harukiho Murakamiho. Která je vaše nejoblíbenější?
Murakami píše dva typy knih. Některé jsou realističtější, je to každodenní, realističtější a jiné jsou spíše takové snové, mimo naši realitu. Ty mám radši. Líbí se mi například 1Q84. Jinak znám ty názvy spíš ve španělštině.
Je pravda, že vaše žena a děti se o fotbal příliš nezajímají? Nebo se to už změnilo?
Myslím, že už ho pomalu začínají sledovat, protože občas přijdou i na zápasy. Ale většinou nechodí a já jsem vlastně raději, že zůstávají doma. Netoužím po tom, aby se do fotbalu víc zapojovali. Protože chci, abychom se doma, když se vracím ze zápasů, bavili o jiných věcech. Hlavně s dětmi. Zápasy je zatím moc neberou. Asi je mají puštěné v televizi, když hrajeme, ale nevěnují jim nějak velkou pozornost. Raději se s nimi bavím o jiných věcech, protože fotbalu věnuji během dne hodně času. V práci pořád něco probíráme, takže doma se soustředím na odlišná témata.