Neomezené prostředky a mohutné plány. Ohrozí Saúdové dominantní postavení Premier League?
Premier League si v posledních letech vydobyla pozici největší a nejpopulárnější ligy na světě. Špičkové hráče a trenéry neláká jenom jedinečná fotbalová kultura v zemi, ale také finanční možnosti anglických klubů. Jenže se zdá, že Premier League má v tomto směru novou konkurenci. A to v podobě Saudi Pro League.
Všechno odstartoval přestup Cristiana Ronalda. Pětinásobný vítěz Zlatého míče se po vleklých sporech v Manchesteru United stal na konci minulého roku hráčem saúdského Al-Nassr. S příchodem portugalské superhvězdy se na největší zemi arabského poloostrova obrátila lavina pozornosti. Ostatně právě to byl jeden z hlavních cílů tamní vlády.
V dubnu tohoto roku pak přišel další průlomový okamžik. Veřejný investiční fond Saúdské Arábie PID, mimo jiné vlastník Newcastlu United, oznámil odkoupení většinového podílu ve čtyřech saúdských klubech. Mezi ně patří i zmíněný Al-Nassr.
Tento krok je součástí plánu saúdského korunního prince a premiéra Muhammada bin Salmána udělat ze Saudi Pro League do roku 2030 jednu z deseti nejlepších soutěží na světě.
Se začátkem letního přestupového období se deklarované ambice Saúdů začaly promítat do reality. Na Arabský poloostrov se v posledních týdnech přesunulo hned několik velkých jmen. Kromě aktuálního držitele Zlatého míče Karima Benzemy šlo i o někdejší hvězdné tváře Premier League, jako jsou Sadio Mané, Rijád Mahrez, N’Golo Kanté nebo Jordan Henderson.
Astronomickými částkami se však nenechali zlákat jen třicátníci, již mají vrchol své kariéry za sebou. Na Arabský poloostrov zavítal například i 26letý Rúben Neves z Wolves. Do Al Hilalu, historicky nejúspěšnějšího klubu asijské Ligy mistrů, se pak za ním přesunul 28letý Sergej Milinković-Savić.
Právě poslední zmíněný přestup dobře znázorňuje potenciální hrozbu, kterou saúdská Pro League může pro Premier League představovat. O služby bývalé opory Lazia Řím měl totiž na jaře zájem třeba londýnský Arsenal. Kluby ropné velmoci tak evidentně dokážou přivést i hráče z hledáčků předních anglických mužstev. A co víc, předčit jejich vábení.
Saúdové navíc necílí jenom na slavné hráče. V lize aktuálně trénuje legenda anglického fotbalu Steven Gerrard nebo bývalý manažer Wolves i Tottenhamu Nuno Espírito Santo.
K ambicióznímu projektu Saúdské Arábie už se vyjádřil i šéf Premier League Richard Masters. Možného konkurenta z Blízkého východu se však nebojí. „Trvalo nám 30 let dostat se do pozice, ve které jsme dnes. Proto mě aktivita Saúdů v tuto chvíli příliš neznepokojuje. Samozřejmě ale mají jejich kluby stejné právo nakupovat hráče jako v jakékoliv jiné lize,“ řekl výkonný ředitel Premier League.
Trochu jiný pohled na věc nabídl na předsezonní tiskové konferenci Pep Guardiola. Podle trenéra Manchesteru City je totiž Saudi Pro League přinejmenším z finančního hlediska pro Premier League konkurencí. „Není to o hrozbě, je to realita. Chtějí vytvořit silnou soutěž a zatím to vypadá, že se jim to může podařit,“ myslí si španělský stratég.
Guardiola také potvrdil, jak lákavou destinací Saúdská Arábie pro některé hráče je. Přiznal totiž, že o 32letého Mahrize rozhodně přijít nechtěl. „Rijád byl důležitou postavou v úspěchu, který jsme v posledních pěti letech měli. Obdržel ale neuvěřitelnou nabídku. Je to hráč, který chce hrát každé utkání, takže ho chápu.“
„Když odešel Ronaldo, nikdo netušil, že saúdskou ligu půjde hrát tolik dalších špičkových a mimořádných hráčů. Myslím, že v blízké budoucnosti se to bude dít víc a víc a všechny kluby by si to měly uvědomovat,“ pokračoval kouč Citizens.
Momentálně se však zdá, že bezedné peněženky Saúdů můžou mnoha týmům z Premier League také pomoct. A to v případě, že se potřebují zbavit nepotřebných hráčů, a ulevit tak klubovému rozpočtu. Své o tom ví londýnská Chelsea, kterou kromě Kantého opustili po nabídce z Arábie také Édouard Mendy nebo Kalidou Koulibaly.
Na druhé straně Manchesteru se rovněž domnívají, že Guardiolovy obavy jsou spíše plané. Manažer Red Devils Erik ten Hag prohlásil, že saúdské snažení aktuálně nepředstavuje pro Premier League žádný problém. „Ti nejlepší hráči chtějí hrát v Anglii. A soutěže ve Spojených státech nebo Saúdské Arábii její fotbalové úrovně prostě nedosahují.“
Otázkou ale je, jak na tom bude saúdský fotbal za pár let. S prostředky, které má autoritářská země k dispozici, je klidně možné, že její úroveň a popularita poroste mnohem rychleji, než tomu bylo před 30 lety u Premier League.
Část fotbalových fanoušků sice věří, že mohutný příliv hvězdných hráčů do saúdské ligy postupně odezní, podobně jako tomu bylo v případě fotbalového projektu v Číně. Už teď je ale jasné, že ambice Saúdů jsou v tomto ohledu mnohem vyšší, než byly ambice komunistické velmoci.
Další důvod, proč někteří odborníci věří, že tamní fotbalová bublina jen tak rychle nesplaskne, spočívá v lepších společenských podmínkách pro její udržení. V zemi je totiž na rozdíl od Číny fotbal bezkonkurenčně nejpopulárnější sport.
Špičkoví hráči pak můžou do země přitáhnout fanoušky z celého arabského světa. Součástí toho je i promyšlený marketing na sociálních sítích. Například v případě klubu Al-Hilal, který už teď patří na Twitteru mezi 10 nejsledovanějších klubů na světě. Saúdské kluby se navíc snaží čím dál více komunikovat navenek také v angličtině.
Co tím vším ale autoritářský stát sleduje? Kromě uspokojení vlastní mladé populace a částečné diverzifikace ekonomiky, která byla doteď závislá především na vývozu ropy, jde nejspíš taky o snahu saúdské královské rodiny vylepšit si svou vlastní reputaci ve světě. Tamní vláda v mnoha ohledech porušuje lidská práva, a právě proto se v tomto ohledu mluví o sportswashingu.
Nejde ale jen o fotbal. Před pár měsíci otřásla golfovým světem zpráva o tom, že nejprestižnější soutěž PGA Tour se sloučí se sérií LIV Golf Tour, za níž stojí právě saúdskoarabský investiční fond PIF. Není tak vyloučeno, že další sportovní odvětví budou následovat.