TOP 5 momentů 17. kola Premier League
Lewis Miley si plní svůj sen, Kai Havertz vypadá jako znovuzrozený a Manchester City doběhla karma. Další kolo je za námi – připomeňte si TOP 5 momentů, které přineslo.
1. Splněný sen Mileyho
Always look on the bright side of life. Tenhle refrén slavné písně Monty Pythonů si musí pobrukovat členové realizačního týmu Newcastlu, jehož už tak početnou marodku v sobotu rozšířili další dva klíčoví hráči – Fabian Schär a Joelinton. Nic jiného, než hledání pozitiv na smolné situaci týmu Eddieho Howea nezbývá. A něco by se přece jen našlo. Mnoho zraněných hráčů „Magpies” sice stálo už několik bodů, zároveň jim však možná pomohlo objevit novou hvězdu.
Stabilnímu hernímu vytížení se totiž během této sezony dostalo Lewisovi Mileymu. Teprve sedmnáctiletý středopolař od svého prvního startu předvádí až neuvěřitelně vyspělé výkony a stihl si připsat i dvě asistence proti Chelsea a AC Milán. V zápase s Fulhamem se pak vytáhlý záložník dokonce poprvé gólově prosadil. A bylo to právě poté, co na hřišti nahradil zraněného Joelintona. Miley se tak stal vůbec nejmladším střelcem Newcastlu v historii Premier League a jeho raketový nástup do dospělého fotbalu je zatím jako z říše snů. I díky jeho úvodní trefě si domácí nakonec připsali suverénní výhru 3:0.
2. Double Kuduse
Domácí výhru 3:0 zaznamenali o víkendu také „Kladiváři”. A hlavní podíl na ní měl jejich vlastní starboy. Ne, že by byl Mohammed Kudus náctiletý klučina jako Miley, v tomto případě jde o přezdívku, kterou si reprezentant ghanských Black Stars nese už od svého působení v Ajaxu. Na druhou stranu, Kudusovi je stále teprve třiadvacet let a má obrovský potenciál se stále zlepšovat.
Ostatně vzestupnou tendenci má zatím i jeho angažmá ve West Hamu. Kudus se nejprve postupně probojoval do základní sestavy a teď začíná ukazovat, v čem je jeho největší přednost. Tou jsou jednoznačně góly. Navíc si šance k jejich vstřelení dokáže zdatný driblér vytvořit i sám. Do herního stylu West Hamu Davida Moyese, jenž se spoléhá především na nebezpečné brejky, se tak ghanský záložník dokonale hodí. Proti Wolves mu stačily dva přesné pasy Lucase Paquety do otevřené obrany a byly z toho hned dvě trefy v deseti minutách. A právě tyto branky v krátkém časovém rozmezí domácí nasměrovaly k jednoznačnému triumfu.
3. Znovuzrozený Havertz?
Ofenzivní záložník, který umí střílet góly. S takovým popisem práce do Anglie přicházel Kai Havertz. Hned na začátku svého působení v Chelsea však poznal, že to nebude tak jednoduché. Stejně to vypadalo i v úvodu této sezony, kdy měl čtyřiadvacetiletý Němec po přestupu do Arsenalu potíže proměňovat šance.
Zdá se však, že to se pomalu mění k lepšímu. Havertz je v posledních zápasech nezanedbatelným členem základní sestavy Mikela Artety. A hlavně střílí góly. V neděli proti Brightonu odchovanec Bayeru Leverkusen přidal pro domácí důležitou pojistku, když svým typicky ledabylým způsobem zvýšil na 2:0. Možná se tak prostě jen začínají plnit zářijová slova Artety o tom, že začátky jsou náročné a Havertz musí být trpělivý. Stejně, jako když španělský stratég před lety potkal svou budoucí manželku a musel ji postupně „dobývat”.
4. Odplata ztraceného syna
Zvyk, který většina hráčů dodržuje: Když dám gól svému bývalému týmu, neslavím. Jde o projev respektu, zvláště pokud jde o tým, který mi pomohl posunout se v kariéře dál a vždycky jsem s ním byl za dobře. To měl být i případ Ollieho Watkinse.
Toho si Brentford před více než šesti lety vyhlédl jako talentovaného útočníka ze čtvrté ligy, dal mu šanci v anglické Championship a později také povolil přestup do prvoligové Aston Villy. Když se Watkins při svém nedělním návratu na stadion „Bees” gólově prosadil, málokdo čekal, že si stoupne do branky a začne přes síť oslavovat směrem k domácí tribuně. Jak po zápase 27letý útočník vysvětlil, oslava byla určena pouze jednomu z diváků, který jej údajně celý zápas urážel. To ale nezabránilo vášnivé potyčce mezi hráči obou týmů…
5. Penalta jako karma
Nebyla by to Premier League, kdyby uplynulé kolo nepřineslo kontroverzní rozhodnutí sudího. Bohužel, tak tomu v této sezoně nejpopulárnější ligy světa prostě je. Velké emoce tentokrát vzbudil zákrok Edersona, který mimo vápno sejmul skluzem útočníka Crystal Palace Jean-Philippa Matetu. Brankář Manchesteru City však na místo vyloučení obdržel pouze žlutou kartou, nad čím mnoha fotbalovým fanouškům zůstal rozum stát.
Podle bývalého rozhodčího Premier League Mikea Deana o neudělení červené karty rozhodl fakt, že si Mateta předkopl míč pryč od branky. Určitě ale nebudu jediný, kdo si naopak myslí, že francouzský útočník jemným dotekem Edersona šikovně obehrál a klidně mohl hned po kličce zakončovat do nestrážené sítě.
V tomto případě se naštěstí dostalo poškozenému Crystal Palace alespoň trochu spravedlnosti. A Manchesteru City karmy. V samotném závěru utkání totiž rozhodčí správně odpískal velmi nešikovný penaltový zákrok Phila Fodena a hosté vyrovnávací trefou z pokutového kopu prohloubili výsledkovou krizi Citizens.