TOP 5 momentů 29. kola Premier League
Muniz vystřelil do nových výšin, Burnley podržela někdejší jednička a góly West Hamu rozhodčí neuznali správně. Devětadvacáté kolo Premier League přineslo jen čtyři zápasy, o zajímavé momenty nás však neochudilo.
1. Střelec Muniz
Rodrigo Muniz, momentálně jeden z nejproduktivnějších útočníků v Premier League. Ještě před pár týdny přitom tohoto hráče Fulhamu znal mimo fanoušky londýnského klubu asi málokdo. Brazilský střelec na sebe upozornil, když skóroval sedmkrát v posledních sedmi kolech a rychle se stal na Craven Cottage útočníkem číslo jedna.
To potvrdil i v sobotním malém londýnském derby proti Tottenhamu. Muniz dvěma góly uzemnil rozjetého soupeře s velkou motivací zajistit si místo v top čtyřce. Skvělá forma dvaadvacetiletého forvarda tak naprosto vyřadila ze hry stejně starého Armanda Broju, kterého si Fulham přivedl na krátkodobé hostování z Chelsea. „Cottagers” teď dokonce musí zaplatit svým věhlasnějším sousedům čtyři miliony liber za to, že útočníka „Blues” dostatečně nevyužívali. Vzhledem k formě Munize je to ale tolik bolet nebude.
2. Vykoupení Fofany
O poznání povedenější hostování zažívá další mladý útočník patřící londýnské Chelsea – David Datro Fofana. Reprezentant Pobřeží Slonoviny svou čtvrtou ligovou trefou rozhodl sobotní klání Burnley proti Brentfordu, když šikovně nadzvedl balon a hravě překonal Marka Flekkena.
Sebevědomí v zakončení jednadvacetiletému Fofanovi nescházelo. A to přesto, že ve stejném zápase zazdil hned dvě velké příležitosti. Zvláště ta první stála za to, když hbitý útočník z bezprostřední blízkosti netrefil prázdnou bránu. Podobnou tutovku mimochodem o víkendu za Tottenham spálil Timo Werner. Fofana se však narozdíl od Wernera trefy dočkal, stejně jako důležitého triumfu svého týmu.
Fofana's miss. The storyline. pic.twitter.com/sN8dN48iIO— Vince™ (@Blue_Footy) March 16, 2024
3. Sázka na zkušenost
Na výhře Burnley měl velký podíl také domácí brankář Arijanet Murič. Brentford, přestože hrál už od deváté minuty v oslabení, si vypracoval hned několik slibných příležitostí. Většinu z nich však dokázal kosovský gólman zpacifikovat, a připsal si tak více než povedený debut v Premier League.
V minulé sezoně byl rodák ze Švýcarská neochvějnou jedničkou Vincenta Kompanyho. S postupem do Premier League však „Clarets” přivedli velkou brankářskou naději Jamese Trafforda, který místo o čtyři roky staršího Muriče zaujal. Teď to ale vypadá, že Kompany po zbytek sezony vsadí na zkušenějšího z odchovanců Manchesteru City s nadějí udržet se mezi elitou.
4. Věrný služebník Berry
Žádní fanoušci v této sezoně neprožili takové množství dramatických utkání jako příznivci Lutonu. Tentokrát gól v závěru domácí „Hatters” nerozesmutněl, tak jako v předešlém klání na Kenilworth Road. Postaral se o něj totiž jejich dlouholetý záložník, Luke Berry.
Stal se tak vůbec prvním hráčem, který dal za Luton branku ve čtyřech ligových soutěžích. Berry navíc začínal svou profesionální kariéru v páté lize a skóroval tak ve všech pěti nejvyšších patrech anglického fotbalu. „Luke a Pelly (Ruddock Mpanzu) ztělesňují tento klub,” líčil po zápase domácí manažer Rob Edwards. „Díky tomu jsme jedineční, a ještě více držíme při sobě.” Osobně doufám, že tato pospolitost skromnému klubu vydrží a třeba mu i pomůže v cestě za záchranou.
5. Góly rukou neplatí
„Pokud si VAR myslí, že je to správně, pak je to správně. Myslím si, že “fotbaloví lidé” to vidí jinak.” Manažer West Hamu David Moyes po remízovém zápase s Aston Villou nebyl spokojený s dvěma odvolanými góly svého týmu. Kdo by taky byl? Pravdou ale je, že jak zásah Michaila Antonia, tak trefa Tomáše Součka v závěrečném nastavení, byly odvolány správně.
Góly rukou zkrátka neplatí. A to ani, když je u těla, tak jako při gólu Antonia. To v případě Součka byla hra horní končetinou ještě výraznější, když český reprezentační kapitán v pádu dotlačil balon možná i za pomoci ležícího Jarroda Bowena za čáru. Záběr z kamery za bránou byl naprosto průkazný. Míč se odrazil od Součkova předloktí.
Zarážející je, že videorozhodčí se většinu času soustředili na úplně jiné záběry. Ke správnému závěru ale nakonec došli. Zabralo jim to pět minut a sedmatřicet vteřin, tedy vůbec nejdelší dobu kontroly VARu v historii Premier League.