Démon Aljona. Ranařka Ostapenko zblízka. V Linci kralovala.
Štve spoustu diváků a řadu soupeřek. Snad žádná s ní nechce trénovat. Po porážkách se občas chová nafrněně. Musí se však nechat, že lotyšská tenisová hvězda Jelena Ostapenko s raketou dokáže divy. Přesvědčili jsme se o tom na vlastní oči v Linci.
Po schodech do studia CANAL+ Sport v lineckém Design Centru vyhopkala zvesela. Po čtvrtfinálovém vítězství nad Jodie Burrage z Velké Británie se usmívala, po tváři se jí ještě valily krůpěje potu. V živě vysílaném rozhovoru přívětivě odpovídala rozvitými větami.
Na první pohled by v ní málokdo hledal dračici, která se na dvorci leckdy chová jako praštěná. Servírující rivalky rozptyluje nepříjemným skřípáním botami, když se připravuje na return. Ačkoliv elektronický systém střežící lajny nepřipouští chyby, Ostapenko často žádá zobrazení dopadu míčku, jako by snad ještě hodlala verdikt zvrátit.
Sem tam žena, která odmalička vzhlížela k vládkyni všech bomberek Sereně Williams, nezvládne porážku. Odbývá gratulace u sítě a ještě vede neuctivé řeči o své přemožitelce. Třeba předloni ve Wimbledonu promarnila dva mečboly v partii s Němkou Tatianou Mariou a pak o ní pravila, že prostě jen měla kliku.
Po vyřazení od Australanky Ajly Tomljanovic jindy kysele poznamenala, že by ji určitě smázla, kdyby mohla předvést aspoň padesátiprocentní výkon.
No a co se těch tréninků týká… Její ukrutná palba nesedí v přípravě skoro žádné tenistce. Dánka Caroline Wozniacki během mateřské dovolené při komentování jednoho mače, v němž Ostapenko účinkovala, suše pronesla: „Zkusila jsem to s ní jednou. A rozhodla jsem se, že už to nikdy nechci opakovat.“
V Rize narozená dcera bývalého fotbalisty Jevgenijse a někdejší tenistky Jeleny v žáru bitvy zuřivě gestikuluje, nadává a křičí. Neovládá zcela příboj vášní, které se v ní vaří. Připomíná tak trochu Barboru Strýcovou či Kateřinu Siniakovou, v civilu milé dámy.
Doma jí říkají Aljona, byť její oficiální křestní jméno zní Jelena. Poté, co odloží raketu, ráda si čte detektivky od Agathy Christie. Když má o ždibec víc volného času, věnuje se společenským tancům, které byly její ohromnou zálibou odmalička. Při nich si mimochodem pilovala práci nohou, kterou potřebuje ve své profesi.
Sama si s kritikou příliš hlavu neláme: „Se mnou na kurtu nikdy není nuda, což se podle mě divákům líbí. Jasně, někdy to přeženu. Ale já jsem od přírody emotivní bytost, takže není snadné najít nějakou rovnováhu.“
Pověst protivy se za královnou Roland Garros 2017 vleče delší dobu. Nikoliv nezaslouženě. Zároveň je třeba uznat, že své řemeslo ovládá vskutku brilantně. A plane v ní duše divoké bojovnice.
Do Lince přiletěla z Austrálie až ve středu, ztrápená „jet lagem“. Nechala si od rakouských pořadatelů udělit volnou kartu a nejspíš taky zaplatit slušné startovné. Kdekoho napadlo, že se za daných okolností v turnaji nepřetrhne.
Jenže ona se hned v prvním mači ve čtvrtek pozdě večer skoro dvě a půl hodiny mořila s Dánkou Clarou Tauson. Utekla jí z mečbolu a přemohla ji 3:6, 6:4, 7:6.
„Velkým uměním je vyhrát zápas, ve kterém se vám moc nedaří. Tahle schopnost je typická pro opravdové šampionky. Při naší práci, při všem tom putování po světě a různých akcích se málokdy cítíte stoprocentně dobře,“ vysvětlovala ve studiu CANAL+ Sport po zmíněném triumfu nad Angličankou Burridge 6:1, 6:2.
Své tažení v linecké aréně pak navzdory únavě dotáhla až k titulu. V semifinále si poradila s Anastasiou Pavljučenkovou z Ruska 6:2, 6:3 a v utkání o trofej nádherně ozdobenou krystaly od Swarowského zdolala další Rusku Jekatěrinu Alexandrovou 6:2, 6:3.
Potvrdila, že se jí ve městě nedaleko česko-rakouských hranic líbí. A že má bezva formu. „S každým střetnutím jsem se zlepšovala,“ lebedila si na závěrečné tiskovce. „Je úžasné, že jsem tu po Adelaide získala už druhý letošní pohár. K tomu mám titul z deblu v Brisbane a finálovou účast ve čtyřhře na Australian Open, což je prostě paráda.“
„Mám ze své hry radost, cítím se na kurtech vyzrálejší a sebevědomější, což mě ještě víc motivuje, abych se na žebříčku vrátila do Top 10.“
Singlová bilance šestadvacetileté Lotyšky v této sezoně působí impozantně: 13-2. V pořadí WTA se po linecké jízdě posunula na jedenáctou pozici. Démon Aljona ovšem ukazuje, že má namířeno ještě výš.